Většina květových medů zůstává v tekutém stavu minimálně několik týdnů od medobraní. Výjimkou může být např. řepkový med., který v roce 2019 polským včelařům způsobil potíže, protože začal krystalizovat již ve včelích plástech, což velice znesnadnilo vytáčení a mělo za následek nižší produkci medu v tomto roce. Tento problém může nastat také u javorových medů, pokud včelař promešká vhodný čas k vytáčení. U květových medů lze použit všechny základní typy medometů – tangenciální, zvratný (kazetový) i radiální. Důležité je dosáhnout co největší efektivity vytáčení. Klíč spočívá především ve správném nastavení času (délky) práce medometu tak, aby se vytočilo minimálně 93-95% medu z plástů. Jestli je procentuální efektivita nižší, musí se prodloužit čas vytáčecího cyklu medometu.