Včely potřebují pravidelnou péči včelaře. Pokud je necháme napospas, onemocní nebo budou rojovat. Je také velká pravděpodobnost, že si nepřipraví dostatečně velké zásoby, aby bezpečně přečkaly zimu. Svou roli hrají také otázky regulace velikosti hnízda a medníku, větrání nebo ochrany před vnějšími hrozbami. Včelaři proto provádějí pravidelné prohlídky svých včelstev. Kontrola včel je činností, která je součástí povinností včelaře od konce zimy až do pozdního podzimu.

Hnízdění a ošetření, podzimní krmení a kontrola zásob

Určování začátku včelařské sezóny někdy vyvolává řadu sporů. Včelaří se ne vždy shodují na tom, kdy k tomuto zahájení skutečně dojde. Péče o včely je přece nepřetržitý proces. Pro účely našich úvah však můžeme předpokládat, že každá nová sezóna začíná bezprostředně po poslední medobraní předchozí sezóny. V některých včelstvech, hlavně stacionárních, je to tedy koncem července. Na farmách, kde se pohybují včely, je to pravděpodobně v polovině září. Sled činností však zůstává v podstatě stejný.

Kontrola po posledním medobraní

Spočívá v ponechání správných plastu v hnízdě, kde včelstvo přezimuje. Na základě síly kolonie se také rozhoduje o jejich množství. K přezimování jsou nejvhodnější plásty, které byly v letošním roce obnoveny, ale již se prolomily. Mají lepší tepelné vlastnosti než panenské. Neobsahují však tolik patogenů jako plasti, které byly opakovaně plodováné a používáne dva nebo dokonce tři roky.

Pokud se podzimní přehled provádí pozdě, například koncem září, lze včelstvu podat několik rámků s připravenou potravou. K tomuto účelu se používají například letošní oddělky. Příprava zimní potravy pro včelstva, která se vracejí z pozdní snůšky, se vyvíjí velmi dobře sama o sobě.

Pokud jsou však rodiny velmi přetížené, je rozumným krokem jejich sloučení. Mimochodem, královny lze vyměnit za letošní. Spojení je nejjednodušší provést metodou „noviny“. Korpusy s rodinami, které mají být sloučeny, se položí na sebe tak, že se jednoduše rozdělí novinovým papírem. Ten lze lehce navlhčit, aby se vyrovnaly pachy obou komunit, a udělat do něj několik 1-2mm otvorů. To povzbudí hmyz k jejich zvětšení. Postupně začnou papír okusovat a házet před úl, zatímco se mísí a páří. V takové kolonii zůstává také jedna matka, obvykle mladší. Nakonec lze upravit uspořádání plástů v nástavku tak, aby hnízdo pro přezimování nebylo příliš objemné.

Léčení včel

Jakmile je toto vše hotovo, může být zahájena léčba. Po poslední medobraní je vhodná doba pro použití chemických přípravků. Při použití v souladu s etiketami jsou bezpečné jak pro hmyz, tak pro ošetřovatele, kteří s nimi pracují. Jejich zavedení do prostředí včelstev je bezpečné i pro spotřebitele. Koneckonců do začátku sklizně medu v následujícím roce zbývá ještě dost času. 

V současné době si včelaři mohou z léčivých přípravků vybrat ty, které obsahují amitraz a flumethrin. Jako pomocná látka se používají také léky obsahující thymol. Někteří včelaři kladně hodnotí účinnost ošetření organickými kyselinami. Mezi nimi je oblíbená zejména kyselina šťavelová. Kyselina mravenčí ničí jedince Varroa destructor skryté pod buněčnými zátkami s larvami. Jeho používání však musí být přísně kontrolováno, protože je za určitých okolností pro včely nebezpečný. Aplikace většiny těchto přípravků vyžaduje prohlídku včelstva a provedení opatření podle doporučení výrobců léčiv.

Zimní krmení včel

Je také velmi důležitou součástí včelařského hospodaření. Dříve platilo, že by měla být dokončena do 10. září. Nyní se však v důsledku klimatických změn termín krmení posouvá na podzim. V mnoha včelstvech končí krmení až začátkem října. Změnila se také frekvence krmení. Linie jednotlivých plemen se stávají medonosnějšími, ale také vyžadují více zimního krmiva.

Za relativně bezpečnou normu lze považovat zásobu 15-20 kg pro každé včelí společenství standardní síly. Cukr je stále velmi oblíbeným produktem používaným pro zimní krmení. To je podporováno cenou a odrazováno další prací spojenou s přípravou a podáváním roztoku. Proto někteří včelaři sáhnou po hotových krmivech. Krmení jimi je rychlé a složení cukrů, které obsahují, je přizpůsobeno organismům hmyzu.

Znovu zkontrolovat včelín

Bez ohledu na výběr zimního krmiva je nutné zkontrolovat hnízdo a zjistit zásoby. Bez ohledu na systém včelstva by nad místem, kde je zimní úl přivázán k horní liště nejvyššího rámku, mělo být alespoň 15-17 cm uloženého krmiva. Nejvzdálenější rámy by měly být v ideálním případě zcela naplněny zimním krmivem.

Pokud se neprovede kontrola včelstev za účelem zjištění stavu zásob, může to mít za následek vyhladovění některých včelstev. V případě nepříznivých zimních povětrnostních podmínek může být někdy nutné zasáhnout i jarním přikrmováním včel. V tomto případě se používají pevné potraviny, tzv. koláče. Porce obvykle váží 1-2,5 kg a pomáhají hmyzu přežít do jara nebo alespoň do dne, kdy může včelař včelstvu dát plást se zásobami.

Jarní přehled

V posledních letech přichází jaro dříve než obvykle. K přeletům včel dochází nejčastěji na přelomu první a druhé dekády března, v posledních letech byly přelety hmyzu pozorovány již v únoru. Aktivita hmyzu v tomto ročním období nemusí nutně znamenat hlavní jarní let. Za takový je třeba považovat intenzivní let spojený s vylučováním trusu za teplého a klidného dne, kdy je teplota vzduchu ve stínu alespoň 8-10 °C. Při nižších hodnotách teploměru létají hlavně jedinci z nemocných včelstev. A právě na tyto včely je třeba se při vhodné příležitosti zaměřit jako na první. Před letem nebo den po něm je dobré vyčistit dna od padlého hmyzu. To nezpůsobuje zmatek v hnízdě, ale silně snižuje vystavení přezimujících včel patogenům z těl zimou vyhynulého hmyzu.

Jarní kontrola slouží k několika účelům:

• Umožňuje odhadnout stav zásob. Pokud jsou řídké a hrozí, že hmyz nebude mít dostatek potravy, aby přežil do začátku jara, může jejich chovatel odpovídajícím způsobem reagovat.
• V době první jarní prohlídky by již měla být ve včelstvu vajíčka, larvy a dokonce i malé množství plodu. Pokud jsou buňky ve střední části hnízda prázdné, lze předpokládat, že matka nepřežila zimu. Kladení vajíček neprovádějí ani matky ve včelstvech, která jsou příliš slabá na to, aby vychovala jarní generaci. Pokud se taková situace zjistí při jarní kontrole, lze takovou kolonii buď sloučit s jinou, nebo využít na pomoc jinou, mnohem silnější. V takovém případě se z úlu s dospělým včelstvem odstraní střecha a strůpek, nasadí se odvlhčovací síto a přiloží se mateří mřížku se slabším společenstvím. Síla včel se vyrovná a matka z horní části nástavka začne plodovat. Příčinou slabého včelstva může být nekvalitní matka, v takovém případě je možné ji později v sezóně vyměnit.
• Za špatný stav včelího společenstva však může být zodpovědných několik dalších faktorů, které je obtížné nebo nemožné zjistit pouze na základě první jarní prohlídky. Je to však dobrá příležitost identifikovat včelstva, která nevyžadují žádný zásah, ta, která jsou nejsilnější, a ta, která potřebují pomoc. Další pozorování by měla být prováděna při následných pravidelných průzkumech.

Od jarní prohlídky až do poslední podzimní prohlídky včelař pravidelně navštěvuje včelstva a kontroluje včelstva, která je obývají. V březnu a dubnu nemusí být tyto návštěvy časté. Obvykle stačí situaci sledovat každé dva týdny. Na začátku jara se vyplatí vzít několik prázdných plástů z včelstev, která přes zimu zeslábla. Díky tomu se jim bude lépe dařit v chladném a větrném počasí. Poté se hnízda postupně rozšiřují. Zpočátku hlavně s plastami přiloženými v předchozí sezóně, ale od konce první dekády dubna také s rámy s mezistěnou. 

Od začátku května se však počet přehledů výrazně zvýšil. Provádí se každých šest až sedm dní. Jejich účelem je působit proti nástupu rojové nálady, která se v tomto měsíci objevuje v některých, obvykle nejsilnějších včelstvech. 

Letní kontroly však mají i jiné účely. Může to být výroba oddělku. Jedná se o dobré a racionální formy rozšiřování včelstev. Pokud dojde ke standardizaci síly včelstev ve včelíně (vyrovnání populací jednotlivých společenství), je tato práce provedena velmi rychle, podle předem stanoveného schématu. Jinak jsou oslabena hlavně nejsilnější včelstva, která se mohou rojit jako první.

Velmi důležitá je také otázka sklizně včelstev. Aby mohl hmyz nashromáždit značné množství medu, musí mít k dispozici dostatečný prostor. Z tohoto důvodu se během pozdně jarních a letních prohlídek na hnízdních nástavkach zakládají postupné vrstvy plástů, které hmyz naplní medem. Aby je povzbudit k přechodu na medník (nástavka, kde se med ukládá), rozhodnou se někteří včelaři přemístit 2 rámky se zataveným plodem přes plodíště (část úlu, kde matka klade vajíčka). Jejich přítomnost v horním patře znamená, že hmyz v přidaném korpusu rychle začne pracovat, i když kromě zmíněných záplat obsahuje pouze rámečky s vloženou mezistěnou. 

Medobraní

Je to pravděpodobně nejpříjemnější činnost ze všech, které se ve včelíně provádějí. A pokud je hojná, je spokojenost přímo obrovská. Pro získání medu je však nutné úl také zkontrolovat. V moderních stavbách se med sbírá v celých korpusech. Aby se včel zbavily, používají se přepážky. 

V této fázi je třeba pouze zdůraznit, že použití tohoto typu řešení je racionální vzhledem k nízké míře zmatku, který ve včelstvech vyvolává. Jedná se o metody, které včely nejméně stresují. Sáhnout po nich znamená, že hmyz může rychle pokračovat ve své práci a získat další dávku medu. V racionálně řízených včelstvech se za sezónu organizuje čtyři až pět medobraní. Vyprázdněné plásty s medem jsou vhodné k dalšímu použití. To je usnadněno používáním moderních zařízení pro odstraňování a extrakci. Drobné deformace nebo mechanické poškození mohou včely odstranit nebo opravit maximálně do několika dnů.

Pravidelné návštěvy včelstva a kontroly včel jsou nezbytné. Práce s nimi je však zdrojem potěšení a uspokojení. Proto včelaři nepovažují kontrolu svých včelstev za nepříjemnou povinnost. Má-li však chovatel včelstev splnit své cíle, je nezbytné sledovat puls.