Jak krmíme včely?

Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím chov hospodářských zvířat je jejich krmení. Ve včelařství záleží na dostatku snůšky, kterou včely využívají. Na dobré a bohaté pastvě se získá více medu a dalších včelích produktů. Riziko onemocnění je menší, protože dobře krmené včely v dobré kondici jsou odolné vůči většině patogenů. Ve včelíně s dobrou krmnou základnou se vyhnete i dalším nevýhodám, jako je rojová nálada a rabování.

Včelař krmí včely

Krmení včel je zcela v kompetenci včelaře, který rozhoduje, kde bude včelín umístěn. V dosahu letu by včely měly nalézt hojnou a stálou potravu. Pokud tomu tak není, měli bychom včelstvo přemístit na jiné místo nebo můžeme provádět kočovné hospodaření. Pokud to není možné, řídíme vývoj včel odpovídajícím způsobem. Předpokládá se, že včelstva budou silná během pastevní sezóny, ale v období bez krmení jich bude méně, protože je bude třeba krmit. Pokud to neuděláme, budou hladovět nebo se množit.

V posledních letech se včelí snůšky v naší zemi stává stále chudší. Důvodem je změna struktury zemědělských plodin, zmenšování plochy přírodních stanovišť a rostoucí urbanizace. To vše se děje na úkor našich včel, ale nemůžeme čekat, až se s těmito problémy vypořádají. Když z okolí včelína zmizí nějaká rostlina (plevel na poli byl vymýcen, stromy produkující nektar byly vykáceny, plodina, která poskytuje potravu, byla vypuštěna ve prospěch obilovin nebo kukuřice), musí včelař zasáhnout, aby včely mohly pracovat na jiné plodině nebo alespoň nehladověly. To se provádí přemístěním včelstva na jiné místo nebo jeho dokrmováním.

Je třeba hodně jíst. Kolik krmiva potřebuje včelstvo?

Jedno včelstvo spotřebuje ročně přibližně 100 kg medu pro své životní potřeby. Tato spotřeba se v jednotlivých měsících liší, protože závisí na teplotních potřebách hnízda, intenzitě produkce vosku, konzumaci sbírajících se včel a na uspokojení všech ostatních životních potřeb.

V následujících měsících vypadá takto:

  • prosinec, leden a únor – maximálně 1 kg měsíčně;
  • březen – 3 kg;
  • duben – 8 kg;
  • květen – 15 kg;
  • červen – 20 kg;
  • červenec – 15 kg;
  • srpen – 13 kg;
  • září – 8 kg;
  • říjen – 3 kg;
  • listopad – až 2 kg medu.

Krmení musí být rovnoměrně rozloženo po celou sezónu, protože v období bez snůšky by včely hladověly. Poté je bude třeba vyprošťovat krmením.

Při přeletech z květu na květ sběrači spotřebují až 400 g medu denně. Pokud je zdroj medu vzdálen 1 km od úlu, spotřebují včely na zpáteční let přibližně 200 g medu denně. Tato spotřeba se zvýší o dalších 200 g, pokud je zdroj vzdálen 2 km od včelstva, a o dalších 200 g ve vzdálenosti 3 km. Na vzdálenost 2 km začíná být spotřeba medu pro let srovnatelná s množstvím nektaru přineseného v medné vůli a na větší vzdálenosti ji překračuje. Životaschopný dolet včel je tedy maximálně 1,5 km, což je plocha 700 ha (7 km2). Těchto 7 km2 kolem včelína je včelí pastvina, jejíž medové zdroje nás zajímají.

Včely v zimě potřebují nejméně potravy

Všimněte si, že nejméně potravy spotřebují včely v období během zimování. Nízká zimní spotřeba je způsobena tím, že se včelstvo v tomto období zmenšuje a navíc se v něm nevyvíjí žádný plod. Z hlediska výživy včel nás však nejvíce zajímá období přezimování. Většina včelařů krmí své včely pouze na zimu a jen někteří z nich na jaře doplňují zásoby krmením těstem pro včelstva ohrožená hladem. Někdy včelař krmí včely v dubnu teplým sirupem, aby urychlil jarní vývoj. Jinak si včely po zbytek sezóny poradí samy.

A většinou se jim daří dobře, protože většina včelstev je umístěna v oblastech, kde je dostatek snůšky pro udržení včelstev při životě a získání určitého množství medu. V našich stacionárních včelínech se tato sklizeň pohybuje mezi 12 a 20 kg na včelstvo za sezónu v závislosti na počasí. Včely zpravidla nehladoví, s výjimkou období mimořádně špatného počasí. V takových případech si včelař musí všimnout, že počasí je neobvyklé, a musí svým včelám pomoci. V kočovných včelstvech je situace odlišná: včelstva mají k dispozici střídavou pastvu, kde jsou dobře živena a produkují dostatek medu. Pokud je mezi krmením přestávka nebo je špatné počasí, včelař včely nakrmí.

Nejdůležitější je zima

Nejdůležitější je krmení před zimou, protože pokud bude v tomto období nedostatek potravy, včelstvo určitě zemře hladem. Než si včelař problému všimne, včely budou mrtvé. Obvykle se objevuje až po zimě, protože včely by se během přezimování neměly kontrolovat. Pokud je však kolonie správně zazimována, nemůže se jí nic stát.

První a nejdůležitější věc je množství jídla

Podle výpočtu uvedeného v úvodu to bude asi 18 kg medných zásob pro silné včelstvo, tj. včelstvo, které je v zimě zásobeno 9-10 rámky. S krmením končíme přibližně v polovině září a první snůška se objeví v polovině dubna. Pokud se jaro opozdí, jako tomu bylo například v roce 2017, bude třeba včely v dubnu a na začátku května dokrmit.

Těchto 18 kg medu (nebo přepočteného medového sirupu) musí být v hnízdě a nelze je ušetřit! Slabší včelstvo samozřejmě dostane méně zásob, protože jich tolik nepotřebuje a po zimě by mu zbyl nespotřebovaný sirup. Malá včelstva nebo přezimované pozdní oddělky, které obsadí 4 až 5 rámků, potřebují ještě méně potravy.

Zásoby je nutné správně rozdělit na plásty

Na začátku přezimování by měla tvořit 3/4, ale ne méně než 2/3 plochy plástů. Včely zpravidla uspořádají zásoby tak, aby jich bylo nejvíce v krajních plástech a méně v plástech uprostřed hnízda. Je to proto, že v době krmení je část plodu uprostřed hnízda a tyto buňky nejsou naplněny sirupem. To je však normální jev a úkolem včelaře je nedopustit, aby se toto plod přemnožil.  Krmení je proto třeba provádět rychle a nejlépe velkými dávkami, aby byly včely nuceny co nejrychleji zaplnit všechny volné buňky plástů v celém hnízdě.

Plná plástve obsahuje asi 2,4 kg medu. Vnitřek hnízda může obsahovat ¾ naplněných rámečků, ale vnější rámečky jsou většinou plné. S ohledem na to se potřebných 18 kg zásob musí vejít do maximálně 9 hnízdních rámů. 

Předkrmové hnízdo proto nesmí být příliš prostorné, protože ve středních rámečcích bude málo zásob.

V prostorném hnízdě včely shromažďují potravu ve vnějších rámcích a do středu hnízda matka klade vajíčka. Po vylíhnutí včelstva zůstanou na povrchu více než poloviny těchto plástů prázdné buňky. Na nich se usadí zimní plíseň. Když na konci zimy v únoru přijdou mrazy, včely nebudou moci využít zásoby uložené v postranních rámcích a včelstvo bude hladovět.

Včelařské chyby

Jedná se o velmi důležitý aspekt přezimování, v němž se včelaři často dopouštějí chyb. V srpnu a na začátku září je venku teplo, takže včely zabírají více místa než později, když se ochladí. Včelař se obává, že v příliš těsném hnízdě nebudou mít včely dostatek místa, a proto nechává na zimu před krmením více rámků. Po skončení krmení však bude včel ještě méně, protože starší včely, které zpracovávaly sirup, zemřou. Ochladí se a včelstvo začne tvořit zimní shluk, který bude mít menší objem než před několika týdny. Ukáže se, že včely obsazují pouze část plástů, obvykle uprostřed uspořádaného hnízda, a vnější plásty nejsou obsazeny. Místo toho jsou zcela naplněny jídlem.

Jakou další chybu tedy děláme?

Vzhledem k tomu, že včely potřebují v zimě teplo a nesnášejí průvan, odebíráme – obvykle koncem září nebo v říjnu – plásty bez včel. Schováváme je v ateliéru, protože tyto zásoby se budou hodit v příští sezóně na krmení matek nebo na záchranu včelstev, kterým na jaře dojdou zásoby. Kolonie zůstává na zimu v těsném hnízdě, ale byla námi okradena o potravu! Protože jsme včely v důsledku naší nepochopené opatrnosti ochudili o potravu, kterou si před několika měsíci pečlivě připravily.

Co tedy? Na plástvi, na které zimní chomáč „sedí”, je málo krmiva. Matka však má kam snášet vajíčka a dělá to ochotně, dokud je teplo a je malá podzimní snůška hořčice a polních plevelů, jako například v roce 2018. Potrava rychle dochází a až začne zima, bude jí velmi málo. Zásoby dojdou v lednu a pak mohou přijít opravdové mrazy!

Rodina, kterou jsme předtím připravili o zásoby, zemře hladem. Totéž se stane, pokud si ty „zbytečné” – podle našeho názoru „nadbytečné” – plásty nevezmeme. Na zimu zůstanou ve včelstvu, ale mimo dosah přezimujícího včelstva. Když dojde potrava v hnízdě a přijdou mrazy, včely zemřou hlady, i když jsou poblíž plásty plné zásob. Během mrazů jsou však pro včely nepřístupné.

Včelařův závěr bude další omyl: je přesvědčen, že potrava byla pro včely škodlivá nebo že ji nemohly přijímat, protože zkrystalizovala. Zásoba zkrystalizovala, protože ji včely nezahřály. A včely ji nemohly ohřát ani přinést, protože byla příliš daleko.

Proto je důležité správně nastavit velikost hnízda ještě před krmením. Plástů musí být tolik, kolik jich včely po zářijovém ochlazení zaplní. Nejjednodušší je ponechat na zimu pouze ty rámečky, na kterých je plod. Pak začněte krmit.

Načasování – jak a kdy krmit včely v závislosti na délce snůšky

Včely narozené mezi začátkem srpna a 10. zářím žijí nejdéle a nejlépe přezimují. Zimní krmení by proto mělo začít těsně před 20. srpnem. Pokud se podá velká dávka sirupu, nebudou mít matky kde plodovat, protože do prázdných buněk se po zahrabání včel do hnízda uloží zimní potrava.

Pokud se snůška skončila začátkem července, krmíme včelstva po sběru medu z nástavků a hnízda. V úlu ponecháme tolik rámků, kolik včel na nich přezimuje. Královny se intenzivně rozmnožují v červenci až do poloviny srpna. Kolem 20. srpna začínáme s krmením.

Pokud snůška trvala celý červenec, krmíme včelstva po sběru medu a kolem 20. srpna začínáme s krmením na zimu.

Pokud byla poslední medná sbírka v polovině srpna, začínáme s krmením ihned poté. V hnízdech je hodně plodů, protože díky bohaté potravě královny stále vyváděly plody.

Pokud včelstvo využívá pozdní snůšku, která končí v polovině září, mohou být včelstva oslabená a pozdní snůška ještě více zhorší jejich kondici. Proto je nutné přezimovat nové kolonie vytvořené z odnoží při prvním krmení komoditami v květnu. K těmto „mladým” včelstvům by měly být přidány včely vyčerpané prací na pozdním krmení, přičemž staré matky by měly být předem odstraněny. Takto vytvořená silná včelstva jsou pak navíc krmena, aby získala úroveň zásob odpovídající jejich stavu.

Když ještě krmíme?

Kromě doplňování zásob na zimu se v průběhu sezóny vyskytují i další situace, které vyžadují krmení včel. Může se stát, že v hnízdě se vyčerpá potrava brzy na jaře nebo dokonce v zimě. Pro jejich doplnění lze do středu hnízda umístit plástev plnou potravy. To lze provést pouze tehdy, když je dostatečně teplo a samozřejmě máte takovou náhradní náplast. Pokud není k dispozici, krmení spočívá v umístění části medocukrového koláče. Nebo hotového koláče na horní válce rámků obsazených včelami pod matku. Velikost porce by měla být přizpůsobena síle včelstva a podává se 1,5 až 3 kg těsta.

Také na jaře, po první létavce, mohou včelám chybět zásoby. V této době je také nejbezpečnější krmit těstem, protože se může ochladit a včely nebudou schopny přijímat sirup z krmítek. Do těsta by se neměly přidávat žádné cizí látky, o kterých si myslíme, že obohatí jeho výživnou hodnotu, protože je včely nestráví. S příchodem jara se včely samy vypořádají s hladem tím, že si přinesou pylovou i nektarovou potravu z prvních snůšek.

V racionálně vedeném včelíně je potřeba krmit včely v jarních a letních měsících velmi zřídka. Při sběru medu neodebírejte všechen med, ale vždy si nechte velkou zásobu potravy. Lze očekávat, že dojde ke změně počasí, a pak může včelstvo zemřít hladem, pokud ho včelař nestihne nakrmit. Krmení může být nutné u nově založených včelstev, která nemají mnoho rámků a málo létavek. Krmeny jsou také včely tvořící svatební včelstva, v nichž jsou oplodněny matky.