Pomalu a váhavě, ale přece se blíží jaro. Proto stojí za to přemýšlet o obohacení stávajících rostlinných zdrojů o výsadbu druhů atraktivních pro opylující hmyz. Zaměříme se zde na druhy, které poskytují včelám medonosným snadno dostupný nektar a bílkovinnou potravu, tj. pyl, který je nezbytný pro rozvoj včelstva.
Krokus jarní (šafrán)
Kvete ve III-IV. Vyskytuje se ve volné přírodě, je pod ochranou, ale v zahradnictvích je v nabídce velmi široký výběr krokusů. Květy šafránu jsou velmi dobrým zdrojem jarního pylu, který je z hlediska výživové hodnoty řazen mezi nejlepší. Rostlina je také zdrojem nektaru. Krokusy preferují slunné stanoviště a propustnou půdu (na jaře vlhkou, v létě suchou) s nízkým obsahem živin.
Krokusy se snadno používají v zahradních aranžmá a lze je pěstovat i jednoduše na trávníku (snadno „prorazí” trávu) a vytvořit tak nádherné květinové koberce. Lze je vysazovat pod stromy (krokusy kvetou brzy na jaře, kdy na větvích ještě nejsou listy, takže jejich umístění není stinné), na skalky a také do květináčů.
Ne nadarmo zaměstnanci společnosti Lyson v říjnu 2022 vysadili stovky cibulek této krásné rostliny v areálu včelína vedle firmy.
Sněženka
Kvete již ve II-III. Patří k nejčasněji kvetoucím druhům. Za slunečných dnů se květy sněženky (které poskytují pyl a nektar) ochotně obsazují včelami.
Vyžaduje nepříliš těžkou a vlhkou půdu. Upřednostňuje polostinné stanoviště. Sněženka může růst na jednom stanovišti až 10 let.
Vřesovec pleťový
Půvabný keř, který je často zaměňován za vřes (vřes však kvete pouze na podzim a má také jinou stavbu květů a listů). Ve svém přirozeném prostředí je přísně chráněn. Vřesovec kvete ve III-IV, poskytuje nektar a pyl.
Je zajímavé, že v jiných zemích, například ve Francii, je možné získat z vřesovců odrůdový med.
Rostlina preferuje slunné a chráněné stanoviště s písčitohlinitou půdou o kyselé reakci.
Vřesovec je vhodné vysazovat vedle rostlin s podobnými nároky na půdu, např. vřesu (ale dodržujte odstup mezi těmito keři). Je také třeba mít na paměti, že vřes roste lépe na dobře osvětlených místech, zatímco vřesovce „preferují” rozptýlené světlo a lépe snášejí polostín.
Na základě těchto poznatků lze vřesy vysadit v přední části záhonu a vřesovce v zadní části, např. blíže k živému plotu nebo plotu – tak získáte krásný záhon, který bude atraktivní po celý rok, zejména pokud ho doplníte dalšími rostlinami. Doporučujeme rostliny „seskupit” a vysadit je do „políček” po několika nebo tuctu stejných rostlin vedle sebe – dosáhnete tak lepšího efektu.
Vhodný doprovod pro vřesovec: vřes, modřín, rododendron, hortenzie, okrasné trávy, stálezelené keře, např. zakrslá borovice pro doplnění kompozice.
Třapatka obecná
Volně rostoucí exempláře jsou chráněné, zatímco zahradní odrůdy jsou komerčně dostupné. Třapatka kvete ve IV. květu a poskytuje včelám pyl a nektar.
Má ráda slunečné stanoviště a snáší nedostatek vody a nízké teploty. Třapatka by měla být vysazena do propustné půdy, poradí si i s kamenitou půdou a je poměrně odolná, nesnáší však kyselou půdu.
Vhodnou společností pro třapatku je například sasanka, safír, rozchodník.
Východní hyacint
Kvete v období IV-V a intenzivně voní. Rostlina poskytuje nektar a pyl.
Rostlina jednak vyžaduje půdy s vysokou hladinou podzemní vody, jednak špatně přezimuje, pokud je příliš vlhká (doporučuje se například přikrýt rostliny na zimu větvemi jehličnanů).
Hyacinty se dobře kombinují s jinými cibulnatými rostlinami, jako jsou tulipány a narcisy.
Tulipán
Ve IV a V se můžeme těšit z rozmanitosti barev a tvarů těchto krásných květin. Pro včely je lepší volit neúplné varianty, aby měly snazší přístup k nektaru a pylu. Zajímavostí je, že tulipány reagují na množství světla, a když je ho málo – kalichy se uzavírají.
Místo pro tulipány by mělo být slunné a půda humusovitá a bohatá na živiny. Na těžkých půdách se stojatou vodou rychle odumírají.
Tulipány dobře rostou ve společnosti jiných cibulovin, např. narcisů, hyacintů. Kromě toho jsou velmi dobrým doplňkem většiny záhonů a v tomto ohledu jsou univerzální – dobře se kombinují s keři i trvalkami.
Mahónie cesmínolistá
Keř dorůstající výšky až 1 m. Mahónia bývá často zaměňována s cesmínou podle podobnosti listů (ve skutečnosti je mahónie příbuzná dřišťálu, nikoliv cesmíny). Květy mahónie se objevují ve IV, vydávají příjemnou vůni a poskytují nektar a pyl včelám.
Mahónie dává přednost slunnému stanovišti a lépe se jí daří, když má více slunce, ale snáší i polostinné stanoviště. Nemá ráda bažinaté nebo kyselé půdy. Místo v zahradě pro mahónii je lepší dobře promyslet, protože přesazování ji může „unudit”. Zajímavostí je, že v létě se její listy zbarvují do bordova, což je přirozený proces. Kromě toho je mahónie stálezelená, což znamená, že je v zahradě atraktivní po celý rok!
Dobří společníci pro mahonii: dřišťál, tavola kalinolistá, hosta.
Kdoulovec japonský
Nízký široký keř s trnitými stonky a dekorativními květy, které poskytují hmyzu nektar a pyl. Kvete koncem IV. nebo začátkem V. Zajímavostí je, že vytváří až tři typy květů (liší se výškou pestíků a tyčinek). Kdoulovec vytváří plody, které jsou pro člověka jedlé – velmi dobré na zavařování, šťávy a tinktury, takže se vyplatí mít ho na zahradě nejen kvůli včelám.
Je velmi nenáročná na pěstování a snáší náročné půdní podmínky. Je vhodná pro neformální živé ploty a výsadbu na svazích. Dobře vypadá ve skalkách a trvalkových záhonech.
Dobrá společnost pro kdoule: forzýtie, tavolník.
Další rostliny
Pozoruhodné jsou i ovocné keře, jako je angrešt, rybíz, ze stromů vrby, javory, břízy, jeřáby, kaštany a samozřejmě také ovocné stromy.
Později vám také doporučujeme zasít semínka medonosných rostlin. Za vyzkoušení stojí také tzv. semenné bomby, které obsahují až 18 druhů divokých květin!
Zdroj:
- Tokarska-Guzik B., Dajdok Z., Zając M., Zając A., Urbisz A., Danielewicz W., Hołdyński Cz., Rośliny obcego pochodzenia w Polsce ze szczególnym uwzględnieniem gatunków inwazyjnych, Warszawa 2012.
- Sulborska A., „Rośliny pożytkowe”, Wyd. Bee & Honey Sp. z o.o., Klecza Dolna 2019.
- e-ogródek.pl
- zielonyogrodek.pl
- pasieka24.pl
