Včely samotářky, jak se často říká zahradním včelám, jsou užitečným hmyzem, který pomáhá opylovat rostliny v sadech a zahradách. Často se používají na komerčních farmách, ale nic vám nebrání pozvat si je i na svou zahradu. Seznamte se s včelami samotářkami, jejich vývojem a s tím, jak pro ně postavit nejlepší kryt. 

Samotářky s jemnou povahou

Včela zednice, známá také jako zahradní samotářka nebo samotářka červená (Osmia rufa), je druh včely samotářky z čeledi včelovitých (miesieridae). Díky své značné intenzitě se využívá především hospodářsky k opylování plodin. Včela není zvyklá bránit své hnízdo (což je pro člověka bezpečné) a je schopna opylovat plodiny i v plastových tunelech. Její potravní dosah je obvykle až 300 m od hnízda. Zednice zahradní se vyskytuje ve střední a východní Evropě. Tyto divoké včely žijí často osamoceně, nemají královnu a vzájemně nespolupracují.

Samička včely dosahuje délky 10-12 mm a sameček 8-10 mm. Liší se také zbarvením – samci mají na hlavě jasně žluté chlupy, samice černé. Zednice zahradní je břichatkovitá, což znamená, že sbírá pyl na štěteček na spodní straně břicha. Živí se nektarem a již zmíněným pylem – může se živit širokou škálou rostlin, ale obvykle má preferovaný okruh druhů. Samotářka je jarní druh – v závislosti na počasí vylétá za potravou již počátkem dubna. 

Vývoj včely samotářky

Samičky včel zednic začínají létat asi o 1-2 týdny později než samečci. Jsou ihned oplodněny, aby si v následujících dnech vyhledaly místo k hnízdění. Obvykle si je staví v dutých stoncích rostlin nebo v dírách vyhlodaných škůdci. Samotářská včela přilepí do otvoru silnější stěnu z hlíny. Pak sbírá pyl, k čemuž potřebuje až 40 letů. Potom klade vajíčka a nakonec buňku uzavře hlínou a začne připravovat další.

Samice je schopna v závislosti na délce trubice vytvořit až 15 buněk. Jedna samice naklade v průměru 15-20 vajíček za sezónu. Po týdnu se vylíhne larva, která se živí nahromaděnou potravou. Po měsíci upřede kokon, uvnitř kterého se během následujících týdnů promění a vytvoří dospělou formu hmyzu. V této formě přečká v zimní strnulosti až do následujícího jara. Dospělí jedinci žijí 7-8 týdnů.

Jak vyrobit domeček pro samotářky?

Pokud chcete, aby na vaší zahradě žily včely samotářky, měli byste pro ně postavit domeček, tzv. hmyzí hotel. K jeho výrobě můžete použít sachalinský chrastavec, bambusové výhonky, rákos obecný nebo jiné duté stonky rostlin. Otvory by měly mít průměr asi 7 cm a délku asi 20 cm. Takový včelín musí být ještě zastřešený a izolovaný od země (většinou se zavěšuje do vzduchu nebo se umisťuje na stojany) a v zimě chráněný před ptáky jemným pletivem. 

Domeček pro včely zednice se často vyrábí z rákosu, protože je značně využíván (až 90 % trubic je osídleno, 20 % je z jiných rostlin) – jedna trubice se pak za kolenem odřízne tak, aby byla na jedné straně uzavřená a na druhé otevřená. Ukládají se v balíčcích po tuctu, např. v plastovém obalu na láhve, nebo se postaví dřevěný kryt – vstup by měl být svislý, ne vodorovný! Je také možné spojit několik balíčků dohromady a starat se pouze o kryt proti dešti.

Včelí domečky by měly být na slunném a odlehlém místě, s přívodem trubice na jih, východ nebo západ. S příchodem podzimu je nutné je přemístit do chladné místnosti, například do chráněného altánu, ale nesmí být uchovávány v teplém, vytápěném interiéru. S příchodem jara je lze přesunout na původní místo.

Zahradní samotářka – domek a kukla

Chceme-li si na zahradu pozvat včelu zednici, stačí si koupit kuklu, která je k dostání v obchodech se sadovou úpravou i na internetu.  Potom připravit si nebo také objednat hotový včelí domeček. Mějte však na paměti, že tato včela slouží k opylování, takže ji nebudeme moci použít k produkci medu nebo jiných včelích produktů.